Stanislava Jarolímková

- novinářka a spisovatelka


PRAŽSKÉ ADRESY

Po stopách historických osobností, institucí a událostí


Česká metropole má dnes přes sto tisíc adres, ale já vás v této své jedenácté pragensii pozvu pouze na jejich malou část, pro niž jsem zvolila místa související s méně známými fakty a zajímavostmi. Dozvíte se například, že Matějská pouť se konala mimo jiné v ulici Na Poříčí čp. 1068/23 v obchodním domě Bílá labuť, v oboře Hvězda nebo kupodivu na modřanském stadionu v Komořanské ulici, že Ferdinand Brokoff zanechal v Praze autoportrét na Karlově mostě a na Maltézském náměstí, či že od roku 1919 někteří mimopražští vysokoškoláci bydleli v klášteře na Loretánském náměstí čp. 99/6 a ve věznici v Loretánské ulici čp. 180/6. Dočtete se také o tom, že renomovaný sběratel císař Rudolf II. bydlel nikoli na Pražském hradě, nýbrž na zanedbaném a nevonném předhradí, že slavný Langweilův model Prahy musel pobývat na několika provizorních adresách, než našel domov v Muzeu hl. m. Prahy v ulici Na Poříčí 1554/52, a že budova dnešní ČVUT na Karlově náměstí čp. 293/13 se stala desátým místem, kde se začaly konat přednášky pro budoucí techniky. Zjistíte i to, že pražský rozhlas měl na Vinohradech během devíti let čtyři adresy a na té poslední, kterou má dodnes, vysílali rozhlasáci i z podzemní hlasatelny. V této čtvrti si rovněž připomeneme, čím podle pamětníků lákaly Pražany krásné Wimmerovy sady, do nichž chodívali v letech 1801 až 1822. Dnes z nich prý zbylo několik stromů zelenajících se v sadech Svatopluka Čecha, kde nám lavičky nabízejí posezení nad bývalou tržnicí na Vinohradské čp.1200/50. Ještě dodám, že každá kapitola má v úvodu velkou, tzv. bodovou mapu, vyznačující všechna místa, která v ní navštívíme, a text doprovázejí také kresby a dílčí mapy. Příloha obsahuje 22 fotografií.

Víte,

Pohodové počtení vám přeje
Stanislava Jarolímková