| Anotace | Obsah | Ukázky | Ilustrace | Zpět na přehled knih |
|---|
V této knize, navazující na titul Slavné Češky a jejich blízcí, se setkáte se šesti známými muži a s lidmi, kteří jim různými způsoby zasahovali do života.
KAREL HRABĚ CHOTEK se představí především jako šlechtic, který dal mimo jiné vybudovat slavnou pražskou serpentinu, zavedl péefky, založil pro drobné střadatele spořitelnu a podílel se na zřízení Klarova ústavu. Jako starostlivý otec sledoval mj. život syna Bohuslava a uvítal na svět jeho dcerku Žofii, která po něm zdědila krásné tmavé oči. Naštěstí se nedožil její tragické předčasné smrti v Sarajevu, která ji zastihla po boku milovaného Františka Ferdinanda d`Este, jenž na balkánské tragédii nesl svůj díl viny.
O FRANTIŠKU PALACKÉM si připomeneme, že při psaní stěžejního díla „živil se hojně prachem archivův a bibliothek ještě nedotknutých“, že jeho manželka Terezie byla nevyléčitelně nemocná a čím do jejich manželství i do výchovy dcery MARIE a syna JANA léta zasahoval despotický tchán JOHANN MIECHURA. Připomeneme také to, že „otec národa“ měl štěstí na zetě F. L. RIEGRA, ale byl bohužel terčem mnoha nepřátelských ataků.
ANTONÍN DVOŘÁK patří neodmyslitelně do české a světové hudby, a i když byl okouzlen (jako řada dalších mužů) JOSEFÍNOU ČERMÁKOVOU, prožil šťastný život s její sestrou Annou. Díky ní se mohl věnovat své práci, neboť Anna „byla z žen, které jsou pokladem pro tvůrčího pracovníka a nejsou bez zásluhy na zdaru jeho práce.“ Měl také štěstí na zetě Josefa Suka, manžela milované dcery Otylky. I když se rovněž dožil nenávistných kritik, naštěstí převážily uznání a úcta, které mu projevil mj. císař František Josef I.
První český elektrotechnik FRANTIŠEK KŘIŽÍK byl úspěšný selfmademan, který nedokončil studia záměrně (a nikoliv kvůli školnému či poplatku za maturitu), zbavil naše předky obav z elektřiny – tehdy podezřelé síly, putující „jen tak po drátech“ – , a navíc mimo jiné pomohl elektrifikovat celou zemi. V soukromém životě mu byly oporou dvě ženy: obětavá maminka MARIE, která si na jeho narození musela počkat celé čtvrtstoletí, a manželka Pavlína, kterou poznal v tanečních a s níž prožil láskyplných dvaapadesát let.
Při zmínce o EMILU HOLUBOVI se nám samozřejmě ihned vybaví Afrika, v níž mohl zčásti díky obětavému otci Františkovi navštívit dosud neznámé vnitrozemí včetně území obávaného kmene Mašukulumbů. Kvůli černému kontinentu opustil českou dívku Bertu, a oženil se s Vídeňačkou Rosou, která jako malá lezla po stromech, učila se střílet a zúčastnila se jeho druhé výpravy. I když v Africe Holub pracoval v nepředstavitelně těžkých podmínkách, dočkal se i on v rodných Čechách hlavně nevděku.
Rozesmátá tvář JULIA FUČÍKA provázela příslušníky starších generací málem od narození, a jeho manželka GUSTA líčila při besedách v růžových barvách jeho statečný boj proti nacistům i jejich láskyplné soužití. Ve skutečnosti se Fučík stal komunistickou modlou jen proto, že byl pohledný a že „včas“ zemřel, a jeho životem prošla řada žen, z nichž si připomeneme alespoň herečku ELENU HÁLKOVOU, a novinářku MILENU JESENSKOU. O té se kvůli Gustě Fučíkové nesmělo málem půlstoletí hovořit jinak, než jako o zrádkyni, přesto, že do svého zatčení v říjnu 1939 pomáhala obětavě pronásledovaným lidem, při výsleších nikdy nikoho neudala a zemřela v koncentračním táboře.
Pohodové počtení přeje
Stanislava Jarolímková