Stanislava Jarolímková

- novinářka a spisovatelka


Netradiční procházky Prahou – 2. díl


V tomto druhém dílu netradičních procházek Prahou se budeme toulat po levém břehu Vltavy. Nejprve navštívíme některé ulice a lokality Malé Strany, pak „vyšplháme“ na Hradčany, kde si prohlédneme dvě místa nacházející se u bývalých městských hradeb a sejdeme k areálu Pražského hradu.

Na dalších stránkách navštívíme dva velké pražské parky – Letnou a Stromovku – , povíme si něco o sídlech českých knížat či králů i o bydlení prvních dvou prezidentů a rozloučíme se povídáním o některých pražských mostech.

Kdo se do knihy začte, může se dozvědět, proč obyvatelé Čertovky vsazovali do mělké vody u pilíře Karlova mostu vánoční stromeček, na který dům v Mostecké se chodil dívat E. E. Kisch a proč, kdo a kde vyráběl v Praze karmelitské kapky, kde stával nechvalně známý „hradčanský domeček“, jímž procházeli protikomunističtí aktivisté, jak lze dojít k Masarykově vyhlídce, kde měl dům nejvyšší komoří Filip Lang, jehož známe z filmu „Pekařův císař a Císařův pekař“, kde je soukromý vjezd do pracovny prezidenta, kdy a proč stála na Letné Socha svobody či kolik váží Karlův most a proč má dutiny. Text nabízí také informace o tom, kde najdeme ve Stromovce Rozínka či Šestáčka, co říkal budoucí ministerský předseda K. Kramář tomu, když kousek od jeho vily na Letné střílelo dělo poledne a kdákaly armádní slepice, odkud zvědaví Pražané sledovali nejraději jízdu letenské lanovky a kdy by měl uvítat slavný letenský kolotoč zv. karusel první zájemce o jízdu na některém z devatenácti koníků.

Text je doplněn

U všech ulic a náměstí používám současné názvy a pro případ potřeby jsem i zde připojila Slovníček architektonických pojmů.

Druhý díl knihy „Netradiční procházky Prahou“ nabízí odpovědi na takové otázky, jako co říkal budoucí předseda vlády Karel Kramář tomu, že kousek od jeho vily stříleli vojáci poledne a kdákaly armádní slepice, kolik váží Karlův most a proč má dutiny, u kterého kostela pěstovali mniši jako postní jídlo želvy, v jakém filmu „hrála“ úzká, 27 metrů dlouhá ulička Jiřího Červeného, nacházející se na Kampě, proč byla dlouho nepřístupná hradčanská Královská zahrada, kde se nacházel protiletecký kryt státního prezidenta Emila Háchy, podle kterého zvířete dostala název hradní věž Mihulka, kde všude v Praze bydlel T. G. Masaryk a kdy se první zákazníci znovu svezou na slavném letenském kolotoči. Text také vysvětluje, proč Johanka Rottová (budoucí Karolina Světlá) litovala kamenné mouřeníny podpírající balkon paláce Morzinů v Nerudově ulici, proč byly Hradčany jediným pražským městem, kam nepronikli jezuité, komu patřila až do vzniku republiky Stromovka, proč stála na Letné socha svobody, navržená ve Vršovicích, kde a proč spojoval vltavské břehy lodní most a zda tekla na území dnešní Prahy Berounka.