| Anotace | Obsah | Ukázky | Ilustrace | Zpět na přehled knih |
|---|
Tato knížka je velmi volným pokračováním dvoudílných publikací „Co v učebnicích nebývá aneb Co možná nevíte o českých panovnících“ a „Co možná nevíte o životě našich předků“. Má rovněž dva díly, oddělené rokem 1526, a je nikoliv souborem textů, které ze zmíněných – dovolím si říci velmi úspěšných – titulů zůstaly nevyužité, nýbrž další dávkou zajímavostí, jež zejména mladším generacím představí neprávem do zapomnění upadající osobnosti, místa či události související s historií naší země.
V prvním dílu nabídnu například povídání o tom, jak se asijští Tataři zasloužili o vznik Prahy, jaké tajné písmo používal Jan Hus a kde všude bydlel nejen v Čechách, ale i v Kostnici, jak vypadalo hradiště prvního historicky prokázaného přemyslovského knížete na Levém Hradci či proč dostal Prokop Holý své přízvisko a že ho nejvíce ocenil nepřítel husitů, budoucí papež. Odpověď tu najde i ten, koho zajímá, jak se žilo na Bezdězu, proč by Přemysl Oráč – byť by skutečně žil – neoral, jak probíhala těžba a zpracování stříbra v Kutné Hoře nebo proč se Jan Žižka bál potopy a věřil, že vše, co dělá (včetně upalování nepřátel), je bohu milé.Pokud mají témata prvního dílu pokračování i po roce 1526, zařadila jsem je v zájmu snazší orientace a lepšího zapamatování v pasážích „Co ještě stojí za zmínku“.
Zatímco u panovníků a významných církevních činitelů uvádím data značící jejich setrvání ve funkci, u ostatních osobností najdete v závorce roky jejich narození a úmrtí. U každé kapitoly je mapa České republiky, v níž jsou vyznačeny hrady a některá města, o nichž je v textu řeč.