| Anotace | Obsah | Ukázky | Ilustrace | Zpět na přehled knih |
|---|
V této své nejnovější dvoudílné knize jsem se pro změnu rozhodla věnovat – jak název napovídá – světové historii.
V I. kapitole nazvané „Výběr zajímavostí ze šesti světadílů“ jsem se snažila nabídnout o starověkých a středověkých městech, říších či lokalitách informace, díky nimž si o nich čtenář může vytvořit konkrétní představu. Například z pasáží věnovaných Egyptu se dozví, jak vypadaly první domy „obyčejných“ Egypťanů, kolik předchůdců měl dnešní Suezský průplav a že královna Kleopatra měla ve skutečnosti blonďaté vlasy, buclatou, jen něco přes 1,5 m vysokou postavu a lehce zahnutý nosík, takže nepatřila mezi krásky dokonalého vzhledu. U Řecka vyjde najevo, že nikdy nešlo o jednotnou říši, že athénská Akropole nebyla pouze „kopcem s kostelem a palácem“ (jak zaznělo v malém průzkumu, který jsem si během psaní knížky provedla) a jaké málo známé okolnosti provázely slavné řecké bitvy u Marathónu, Thermopyl či Salamíny. Na Řím prozradím, že sice měl mnohé krásné stavby, ale na druhé straně v něm zejména v teplých částech roku vládl zápach, a že „obyčejným“ lidem nabízel bydlení v činžovních domech nízké kvality s předraženým nájemným, které postrádaly toalety, kamna i přívod vody a měly vysoké schody. Při návštěvě Severní Ameriky si představíme předka koní vysokého asi jako dnešní liška, vysvětlíme si, co znamenalo, když severoamerický Eskymák prohlásil „jsem hotov s pátým člověkem“, a o Číně si řekneme, čím její obyvatelé nahrazovali zakázaná kamna, jak připravovali oblíbené žraločí ploutve i kachní vejce a jak děsili nepřátele pomocí svých kolesových lodí.
V kapitole „Věštili proroci, že tma bude v noci“ ukazuji například to, že budování megalitických staveb se docela dobře obešlo bez zásahů nadpřirozených sil, že základem věštění byly perfektně promyšlené (a výnosné) podvody a že potopa světa spojovaná s Noem se nikdy neodehrála. Třetí kapitola s názvem „Osobnosti a jejich tajnosti“ představuje významné jedince té doby spíše jako „obyčejné“ lidi, kteří měli nejen své přednosti, ale i podivínské smutné či stinné stránky. A závěrečná čtvrtá kapitola „Vynálezy a dovednosti“ dokazuje na konkrétních příkladech, že ve starověku i středověku pobíhalo po matičce Zemi velké množství přemýšlivých a nesmírně šikovných jedinců, takže označovat za zaostalého barbara každého, kdo v oněch obdobích žil, by bylo velmi nespravedlivé. Dokonce lze říci, že ti lidé byli ve své vynalézavosti i dovednostech mnohdy zdatnější než my, kteří obdobných výsledků dosahujeme za pomoci moderní techniky.
Pokud chcete zjistit, co dalšího kniha nabízí, stačí nahlédnout do Obsahu či Rejstříku a poté nalistovat příslušnou pasáž; text je totiž možno číst na přeskáčku. Štěpán Zavadil ho doprovodil 50 ilustracemi, pro něž jsem náměty vybírala tak, aby i ony byly pokud možno méně známé.
U panovníků uvádím za jejich jménem dobu vlády, zatímco u ostatních postav jsem vepsala data narození a úmrtí. Egyptské datace jsem volila podle paní lektorky Mgr. Marie Peterkové – Hlouchové, a ostatní jsem většinou přebírala z osmisvazkové Všeobecné encyklopedie Diderot (viz Literatura); odkazy na bibli pocházejí z ekumenické bible vydané roku 1979 (viz Literatura).
Víte,
Druhý díl knihy bude zaměřen na novověk.
Pohodové počtení přeje
Stanislava Jarolímková