| Anotace | Obsah | Ukázky | Ilustrace | Zpět na přehled knih |
|---|
Historie Prahy patří k mým oblíbeným tématům již dlouho, ale čím více se jí věnuji, tím více mě
láká pátrat po méně známých zajímavostech a souvislostech – ať se týkají objektů, událostí či lidí.
Vycházím z toho, že součástí minulosti naší metropole nejsou pouze honosné paláce, kostely různých stavebních
slohů či obdiv zasluhující umělecká díla.
V jistém smyslu tím navazuji na svoji knížku „Co v průvodcích nebývá aneb historie Prahy k snadnému
zapamatování“, která vyšla v nakladatelství MOTTO v létě roku 2005. Nic na tom nemění fakt, že tuto novou knihu
jsem koncipovala poněkud jinak: obsahuje abecedně seřazené samostatné pasáže, které je možné číst napřeskáčku a vybírat
mezi nimi podle toho, co čtenáře momentálně zaujme.
Závěr knihy patří kratším zajímavostem shrnutým pod společný titulek „Jednou až třemi větami“.
Obdobná koncepce bude zachována i u dalšího, III. chystaného dílu knihy „Co v průvodcích nebývá“.
V knize najdete celkem 123 ilustrací:
Jste-li naladěni na stejnou strunu jako já, pak vám přeji příjemné chvíle s touto knihou, kterou jsem psala velmi, velmi ráda.
Víte,
(Na závěr ještě malou poznámku k výše zmíněné Loretě: v ní je opravdu zvonohra a nikoliv zvonkohra, ale na obálku knihy to kdosi v tiskárně v dobré víře opravil a doplnil písmeno „k“.)