| Anotace | Obsah | Ukázky | Ilustrace | Zpět na přehled knih |
|---|
Většina z nás považovala v dětství za samozřejmé, že v naší zemi vládli králové, kteří založili a vybudovali všechny hrady, v nichž žili a panovali v pohodlí i v bezpečí. My si však v této knížce ukážeme, že ledacos bylo jinak.
Tato kniha je sice určena především pro mladší čtenáře, ale snažila jsem se ji psát tak, aby nabídla zajímavé informace i dospělým čtenářům, jimž postačí do historie spíše trochu nahlížet, aniž by museli zdolávat odborné – v tomto případě kastelologické – texty.
Knížka, v níž se podíváme především do období mezi 9. až 16. stoletím, má dvě části.
V té první se dozvíte, co měla hradiště společného s hrady a čím se od nich lišila. Ke královským hradům si řekneme například to, že jejich kamenné stavby byly studené a nepříliš útulné, a na nádvořích určitě nepobíhali králové s korunou na hlavě, jak to známe z pohádek. Panovníci totiž směli nosit tuto ozdobu pouze při slavnostních příležitostech, a navíc na (obvykle neuklizených) nádvořích občas spíše pobíhala domácí zvířata včetně vepříků. Dočtete se také o tom, odkdy byly hrady budovány pomocí lešení, malty a jeřábů, k čemu jejich obyvatelé využívali sedile, cisterny či mokré kůže a co dělal král, když ho rozbolely zuby. Pasáž o zámcích českých panovníků mimo jiné „prozradí“, v kterém z nich byl instalován nejstarší dochovaný výtah.
V druhé části knihy se pomocí mapek společně „projdeme“ po nejznámějších hradištích, a po nejvýznamnějších či nejzajímavějších panovnických hradech i zámcích a řekneme si o nich zajímavosti, které si většinou snadno zapamatujete. Chybět nebudou ani některé legendy, a to nejen o čertech, černém psu či o karlštejnském Půďákovi, ale například i o údajné Daliborově hře na housle, u níž najdete zajímavý obrázek.
Pokud se do knížky začtete, dozvíte se:
Psaný text doplňuje 101 kreseb Jiřího Filípka.
Pohodové počtení přeje
Stanislava Jarolímková