© PhDr. St. Jarolímková
stjarolimkova@seznam.cz
2024
Stanislava Jarolímková
- novinářka a spisovatelka
České osobnosti
jak je (možná) neznáte 1. díl
- Jan HUS – kněz, který příliš spoléhal na sílu pravdy
- Pilný student, který se znelíbil
- Český exil, cesta do pasti a vítací intermezzo
- Kostnice bujará i ustaraná
- Past, která nemohla nesklapnout
- Co ještě stojí za zmínku
- Petr Vok Z ROŽMBERKA – šlechtic, jehož reputaci pokazili umělci
- Benjamínek se rozhlíží po světě
- Ženáč a nová hlava rodu
- Tak trochu salonní protestant, jenž se často stěhoval
- Tři majstrštyky Petra Voka
- Co ještě stojí za zmínku
- Václav Budovec Z BUDOVA – vlastenec, jenž se dobrovolně vrátil pro smrt
- Neucelené vzdělání, Orient a rodina
- Odříkaného chleba nemalý krajíc
- Slavné, leč smutné finále
- Co ještě stojí za zmínku
- Karel I. LICHTENŠTEJNA – Moravák, který nasedl do výnosného habsburského „vlaku“
- Student, manžel, otec, protestant – a katolík
- Ve službách tří Habsburků
- Po Bílé hoře jako po výprasku? Jak kdo
- Co ještě stojí za zmínku
- Jan Amos KOMENSKÝ – učitel národů, který se mnohdy inspiroval jinde
- Studia, tři svatby a pět „pé“
- Útěky začaly na Moravě
- Štědrý dar za nezdolnost: nový domov
- Komenský coby didaktik
- Co ještě stojí za zmínku
- Josef JUNGMANN – učitel, který vyvedl češtinu z polí a pastvin
- Vesničan, který měl moudrého otce
- Litoměřice, Janička a znovu Praha
- Jazykové intermezzo
- Jak vyvést češtinu z polí a pastvin
- Co ještě stojí za zmínku
- Antonín LANGWEIL – autor modelu, za nějž mu Praha dodnes nepoděkovala pamětní deskou
- Z úřednické židle do nejistoty
- Vltava z látky, žebřík, 3 600 komínů – a devět beden na půdě
- Co ještě stojí za zmínku
- Václav Kliment KLICPERA – ctitel divadla, který uspěl za katedrou
- Vašík čtenářem, tovaryšem a studentem
- Hradec Králové, dvě Nynky a znovu Praha
- Divadlo – láska, která mu připravila mnohá zklamání
- Pedagog, bez nějž si studenti připadali „osiřelí jako ta hruška v poli“
- Co ještě stojí za zmínku
- František ŠKROUP – hudebník, který (ne)zažil mnoho štěstí
- Nechtěl zarmoutit maminku
- Z vlasteneckého ochotníka „zrádcovským“ profesionálem
- Hymna vzešlá z rozpustilé frašky a český nevděk
- Rodinné intermezzo
- Štědrá cizina a společný hrob
- Co ještě stojí za zmínku
- Karel Hynek MÁCHA – zahořklý romantický pozér
- Neposeda, který nechtěl být mlynářem
- Právník, otec a (ne)manžel
- I přemíra romantismu a nihilismu škodí
- Miloval prý tak, „jakž nikdo na světě ještě nemiloval“?
- Výjimečný měl být i Máj
- Co ještě stojí za zmínku
- Karel HAVLÍČEK BOROVSKÝ – odpůrce revolucí, který nedostal trnovou korunu
- Od zasmušilého umíněného dítka k ne-učiteli
- Ruské (ne)okouzlení
- Novinářem z lásky
- Krátká, leč „zvučná“ novinářská kariéra
- Brixen nikoli hrůzný
- Návrat domů a trnová koruna, která na rakvi nebyla
- Co ještě stojí za zmínku
- Eliška KRÁSNOHORSKÁ – žena, jež odmítala soucit
- „Problémová“ dívka, která nechtěla jen vyšívat
- Naděje a krutá diagnóza
- Prušáci, Plzeň a návraty
- Samostatný sen tvrdohlavé Elišky a Náprstkova kytice
- Spisovatelské intermezzo a loučení
- Co ještě stojí za zmínku
- Alois JIRÁSEK – učitel, který se stal miláčkem národa
- Vůně těsta, koně a vyprávění o českých pověstech
- Z domova s malou dušičkou
- Litomyšl – domov na čtrnáct let
- Praha a pohřeb bez kostelních zvonů
- Literární tvorba ze zajímavé stránky
- Co ještě stojí za zmínku
- Eduard ŠTORCH – učitel, před nímž by smekl i Komenský
- Učitelský rebel
- Eubiotické intermezzo
- Pro radost dětí obětoval i svou velkou lásku
- Příběhy vykopané ze země
- Co ještě stojí za zmínku
