Vynálezce s vtipem
Vynálezci to nemívali snadné. Když už je obdařila svou přízní nějaká převratná myšlenka, kazili jim radost z ní a z jejích možných důsledků lidská závist, hloupost či nadutost. Své o tom věděl i George Stephenson. Když si tento „otec“ parní lokomotivy podal žádost o koncesi na dopravu, musel předstoupit před parlamentní výbor. Někteří jeho členové pátrali nejen po tom, zda není cizinec, ale očividně se snažili zjistit i to, zda není blázen. Navíc mu během jednání kladli tak „zasvěcené“ otázky, jako například: „pojede-li takový (rozuměj parní) stroj rychlostí (v přepočtu na dn. jednotky) 20 kilometrů za hodinu, a proti němu půjde kráva – nebude to osudné?“ Stephenson se sice při této diskusi cítila jako nahý v trní, ale přesto dokázal odpovědět vtipně, a navíc správně. Řekl totiž: „Jistěže velmi osudné – ale pro krávu.“ Zarážejí je nejen diskuse samotná, ale i fakt, že k ní došlo v roce 1825, když už byla parní lokomotiva vyzkoušena a kdy vyšlo najevo, že – jak přiznal jistý současník – „koně se neplaší, krávy nepřestaly dojit a ženy nepotrácejí při spatření parního oře jedoucího rychlostí sedm kilometrů za hodinu“.