Josef II. zavedl více novot než zrušení nevolnictví
Tento panovník navštívil roku 1777 při návštěvě své sestry Marie Antoinetty, tehdejší francouzské královny, mj. abbého Charles-Michela de l´Epée, který se staral o hluchoněmé. Dvě hodiny sledoval vyučování, které abbé vedl, daroval mu zlatou tabatěrku a medaili, po návratu domů za ním vyslal na půldruhého roku svého duchovního, který se u něj měl zaučit, a který od roku 1779 vedl Institut pro hluchoněmé, jenž císař založil ve Vídni. V dalších letech Josef II. zakázal nošení šněrovaček, nařídil vodění psů na vodítku a opakovaně vydával až do roku 1787 každoročně dekret zakazující, aby rolníci líbali vrchnosti či jejím úředníkům ruce. Zaměřil se také na tzv. padlé dívky a ženy. Ty byly za jeho matky Marie Terezie po usvědčení transportovány na Balkán, ale on pro ně zvolil bohulibější řešení: začal zakládat nevěstince. Nedělal si totiž iluze o účinnosti jakýchkoliv nápravných opatření proti prostituci, a roku 1787 smetl ze stolu i návrh policejního ředitelství a lékařské fakulty vídeňské univerzity, aby pohlavní nemoci byly zneškodněny tím, že by všechna místa, na nichž „kvete“ prostituce, byla pod policejním a lékařským dohledem. Josef II. na to zareagoval prohlášením, že v tom případě by musel být pod dohledem celý svět. (Dokončení příště.)