Kolínský pomáhal i předsedovi vlády a jednomu agentovi
Jedním z nekomunistických vězňům, jichž se A Kolínský ujal, byl bývalý předseda protektorátní vlády generál Alois Eliáš (1890—1942). Kolínský mu během vycházek, na kterých musel Eliáše provázet, předával zprávy z protektorátu i z bojišť a vynášel jeho motáky, v nichž bývalo především varování před chystanými zásahy gestapa. Nenašel se prý jediný důkaz, že by generál někoho prozradil, přiznával se jen k tomu, o čem věděl, že na to má gestapo nezvratné důkazy, a často prý dokonce bral na sebe vinu za činy, jichž se nedopustil. Doufal totiž, že odbojáři to ocení a po jeho smrti se postarají o jeho manželku. Když mu Kolínský nabídl možnost útěku, generál to po delším přemýšlení s díky odmítl, neboť se obával nepřiměřených represálií; manželka ho od útěku rovněž zrazovala, neboť věřila, že bude nakonec omilostněn. To se však bohužel nestalo, a Alois Eliáš byl popraven necelých devět měsíců po svém zatčení, 19. června 1942 na vojenské střelnici v Kobylisích. // Dalším významným vězněm pankrácké věznice, jemuž prý Alois Kolínský pomáhal, byl jistý, v samovazbě držený Peter Toman. S vysokou pravděpodobností se prý jednalo o slavného dvoustranného agenta A-54 Paula Thümmela (1902—1945), jehož akta nesla písmena „XYZ“, což značilo, že jde o vězně určeného v případě přiblížení fronty k likvidaci.