Dozorce Adolf Kolínský (*1905—†1973) pomáhal nejen Fučíkovi
Tento muž, který jako první vynášel z Pankráce Fučíkovy popsané lístky, pocházel ze staré moravské smíšené rodiny, působil za první republiky jako člen vězeňské stráže, po okupaci se zřejmě kvůli otci přihlásil k německé národnosti a přijal post vrchního dozorce u gestapa v Hradci Králové, kde spadali do jeho kompetence političtí vězni. Podle některých pramenů se pro službu dozorce rozhodl proto, aby mohl pomáhat vězňům, podle jiných u něj k tomuto obratu došlo teprve na Pankráci, kam nastoupil 2. srpna 1941 a kde se proměnil z přísného bachaře na člověka ochotného pomáhat. Hovořil prý výhradně česky a nikdy prý nikoho neuhodil ani na nikoho nekřičel. Zpočátku byli vězni vůči němu nedůvěřiví a považovali ho za provokatéra nasazeného gestapem, ale nakonec zjistili, že je skutečně ochoten riskovat a pomáhat, a to samozřejmě nejen komunistickým vězňům, nýbrž i – což se dlouho před veřejností tajilo – i nekomunistům. Známo není příliš ani to, že během války ukrýval i závěti či zprávy o lidech, kteří se nedočkali osvobození. (Dokončení příště.)