K. H. Frankovi naštěstí jeho plán nevyšel
Slavný Vladislavský sál nacházející se v královském paláci v areálu Pražského hradu souvisel s epizodou II. světové války týkající se českých korunovačních klenotů. Ty dopravil 20. září 1938, tedy před podepsáním nešťastné mnichovské dohody, v rámci tajné akce KFC (Klenoty fascinující ceny) kurýr do trezoru filiálky Národní banky v Žilině. Když se Slovensko odtrhlo, byly uloženy do tajného trezoru prezidenta v jeho pracovně na Pražském hradě, který ale gestapo našlo, a tak se klenoty vrátily do katedrály sv. Víta, která je před Mnichovem „hostila“. Státní tajemník Úřadu říšského protektora K. H. Frank je však odtud nechal v únoru roku 1944 přenést do své pracovny v Černínském paláci, a vězňům (které pak dal zastřelit) nařídil připravit pro ně v románském sklepení Vladislavského sálu přístěnek. Z něj chtěl klenoty vyjmout těsně před svým plánovaným útěkem z Prahy, aby si je odvezl s sebou. Když byl zatčen, prozradil prý jejich úkryt a doufal, že si tím zachrání život. Doufal ale marně: 22. května roku 1946 byl oběšen.