Gustav Frištejnský byl zatčen na pražském Václavském náměstí
Tento slavný český zápasník (*1879—†1957) pocházel z Křečhoře u Kolína a Prahu navštěvoval v souvislosti se svými sportovními aktivitami. Například v roce 1913 zápasil nejprve v červnu na letenském hřišti Slavie a v srpnu na Žofíně, a roku 1929 se v sále Lucerny stal mistrem Evropy. Z té doby se zachovala vzpomínka jednoho hosta restaurace Obecního domu (stojícího u Prašné brány) na Frištenského večeři, kterou si objednal večer před zmíněným žofínským zápasem. Začal prý roštěnkou, pak si pochutnal na šunce, rostbífu a kapru v rosolu, a skončil dvěma porcemi švestkového koláče a omeletou se zavařeninou. Vše zapíjel – jak bylo jeho zvykem – minerálkou. Na zvídavou otázku, zda takto stoluje denně, přiznal, že onoho večera se musel „předzásobit“, neboť v den zápasu nikdy nejí. // Za druhé světové války se Frištenský zapojil do odbojové činnosti, byl členem organizace připravující na Olomoucku po skončení války převzetí moci a dával tajně peníze rodinám popravených či zatčených. Gestapo to zjistilo, a v únoru roku 1944, kdy přijel do Prahy jako jednatel profesionálních zápasníků na setkání funkcionářů svazu, ho zatklo v hotelu Adria na Václavském náměstí. Byl odvezen nejprve do Petschkova paláce, pak do vazební věznice na Pankráci, ale nakonec byl po internaci ve Vratislavi, v Brně a v Olomouci propuštěn, neboť se na radu spoluvězně, profesí právníka, k ničemu nepřiznal. Olomoucké gestapo ho sice znovu zatklo, ale díky manželce Miroslavě, která kohosi podplatila zlatými šperky, se mohl po necelém roce vrátit domů natrvalo.