František Palacký si užil hašteřivosti českých vlastenců
Zbytečné hašteření, na které si v 19. století stěžovalo i mnoho dalších českých osobností, ho provázelo po většinu života. Například mladočeské Národní listy ho ostře zkritizovaly za to, že se zúčastnil – byť zůstal evangelíkem – v neděli 28. září 1873 u příležitosti 900. výročí založení pražského arcibiskupství slavnostního položení základního kamene k dostavbě katedrály sv. Víta na Pražském hradě a následných slavnostních bohoslužeb. Napsaly, že se účastí na této slavnosti „zpronevěřil své víře“, a vůbec nebraly v úvahu, že on považoval svatostánek sv. Víta za významnou součást českých dějin. Mrzelo ho to, a odpověděl spiskem „Několik slov o náboženské víře“, v němž se zabýval náboženskou snášenlivostí a tím, co je skutečná svobodomyslnost.