Vyšehradský příběh o Šemíkovi je legenda
Všichni známe legendu o tom, jak vladyka Horymír skočil z pražského hradiště zvaného Vyšehrad na svém věrném koníkovi Šemíkovi, na jeho hřbetě přeplaval Vltavu a tím se zachránil před popravou. Vše se mělo odehrát za údajně šestého historicky neprokázaného Přemyslovce – Křesomysla, který poslal v roce 842 „mnoho kovkopů s rozličnými železnými přípravami na Jílové a jiné hory (Březové Hory – pozn. aut.) tu okolo ležící, aby hledali zlata.“ Kovkopové i prospektoři se hrnuli do zmíněných míst, ale celá akce měla vadu na kráse: přestávali totiž obdělávat pole a starat se o zvířata. Ačkoliv někteří vladykové Křesomysla snad roku 846 žádali, aby hledače nepodporoval penězi a chlebem, on jejich slovům odmítal naslouchat. Podle oné legendy se na knížete zlobil nejvíce Horymír, „muž statečný a velmi opatrný, kterýž měl sedění mezi Berounem a Příbramí na hradě řečeném Neumětel.“ Zkusil ještě jednou Křesomysla přemluvit, aby těžbu zastavil, za což mu hledači drahých kovů vypálili tvrz, a on naoplátku nechal březohorské stříbrné doly zavalit a jejich boudy dal spálit. Jakmile se o tom dozvěděl Křesomysl, povolal roku 847 Horymíra na Vyšehrad, odsoudil ho k trestu smrti, leč splnil mu poslední přání, aby se mohl projet na nádvoří u vyšehradského panovnického paláce na milovaném Šemíkovi. Vyprávění končí hepyendem: stačil skok a hop – věrný koník doskočil na druhý břeh Vltavy omývající vyšehradskou skálu a doběhl asi 50 km k neumětelské tvrzi, a teprve tam prý uhynul. (Dokončení 15. 2.)