Vzorem Slavína bylo římské Svaté pole
Poté, co jsem se ve Šťastné cestě Jana Rosáka 19. října zmínila (ve svém vstupu věnovaném křížovkářským chybkám) o vyšehradském Slavínu, přišlo mi několik mailů se žádostí o další „slavínské“ informace. Proto jsem připravila alespoň stručné povídání. // Na úvod předešlu, že Slavín není totožný s Vyšehradským hřbitovem, ale jde o 11 metrů dlouhou katakombu, která tvoří jen maličkou součást Vyšehradského hřbitova. O vybudování Slavína se zasloužil vyšehradský kanovník Mikuláš Karlach a smíchovský starosta a obchodník Petr Matěj Fischer, byť každý jiným způsobem. Všechno začalo tím, že Mikuláše Karlacha zaujal při jeho pobytu v Římě společný hrob významných Italů zvaný Campo Santo (Svaté pole), a navrhl, aby něco takového vzniklo i v Praze. Nato zareagoval P. M. Fischer tím, že na projekt daroval 30 000 zlatých s tím, že budoucí hrobku věnoval listinou ze 6. června roku 1889 pražskému spolku Svatobor, podporujícímu finančně české spisovatele. Bohužel Fischer se jejího dokončení roku 1893 nedočkal, takže ho nebylo možno požádat o zvýšení darované částky. Kvůli tomu sice měl Slavín nad sebou navršený „kopec“ ozdobený sousošími a širokým schodištěm, ale podzemní katakomba se zaklenutým stropem a 44 výklenky zůstala pouze nabílo omítnuta. Výklenky byly (a jsou) po levé straně ve dvou řadách, zatímco po pravé straně, nad níž vede zmíněné schodiště, jsou pouze v jedné řadě. (Dokončení 13. 11.)