Alois Jirásek mohl být slavným českým malířem
Lojzík již jako předškoláček obkresloval obrázky ze dvou obrázkových knížek, které si dokázal prohlížet stále dokola, a pokračoval v tom i v letech povinné školní docházky. Za peníze, které dostával jako ministrant hronovského kostela, si kupoval papír, barvy a štětce, které však byly laciné a tudíž nekvalitní, takže třeba štětečky se snadno rozježily a vypadávaly z nich štětiny. Nicméně „obrázkoval“ neúnavně a se zaujetím. Nejprve kreslil – jak to děti obvykle dělávají – všechno, co viděl, ale později se specializoval na koně – lhostejno zda samotné, v běhu, vestoje či s jezdcem. Dokonce se tehdy pustil i do historického tématu: namaloval vodovými barvami Konstantina Velikého (v letech 306—324 římského císaře podporujícího křesťanství), jak hledí na kříž – ovšem s jeho „krojem“ si hlavu nelámal. Vzpomínal, že „bez rozmýšlení namaloval jsem římského monarchu v uniformě našeho hradeckého pluku (…) v modrých nohavicích, v bílém kabátě, s červenými výložky“. Tehdy také dostal svoji první malířskou nabídku; šlo o strop domu jednoho ze sousedů, za jehož výzdobu dostal jako honorář dva krejcary (za které by si mohl koupit třeba jedno vajíčko).
Na prahu dospělosti skutečně uvažoval o tom, že se bude věnovat malířství, ale nakonec jak známo u něj zvítězila historie.