Oldřich Nový dal sám sobě pokutu
Tento žižkovský rodák a idol mnoha žen (*1899—†1983) psal odmala básně a povídky, výborně plaval, na otcovo přání se vyučil sazečem, ale nakonec u něj zvítězilo herectví. Zájem o ně v něm probudila nejen maminka předčítáním pohádek, které brzy uměl nazpaměť, ale i otec, který ho brával s sebou na protipožární hlídky do pražských kin, a vliv na něj měl také strýc Miloš, který se od ochotníků propracoval až do Národního divadla. Oldřich si mohl pořídit vlastní divadlo díky penězům od svého tchána (ředitele banky a majitele stavební firmy); nazval je „Nové divadlo“ a provozoval je v letech 1936 až 1948 v jednom z domů Václavského náměstí. I když zpočátku hráli jeho herci před téměř prázdným hledištěm, nutil je podávat pokaždé co nejlepší výkon, a navíc vyžadoval disciplínu od všech, včetně sebe. Traduje se, že když ho jednou jistá herečka na scéně rozesmála, ač to nebylo součástí role, dal jí pokutu ve výši 100 korun a on za tento svůj „přestupek“ zaplatil v podstatě sám sobě 150 korun. Návštěvnost však postupně rostla, od roku 1937 uvádělo Nové divadlo každoročně jednu premiéru, hry byly úspěšné, dočkaly se stovek repríz (mezi nimi byla i hra „Muži nestárnou“, kterou proslavil stejnojmenný film s Janem Pivcem v hlavní roli) a chválili je nejen diváci, ale kupodivu i kritici. Velmi mu pomohlo také to, že začal točit slavné filmy, z nichž nejvíce publikum zaujal „Kristian“. Protože po druhé světové válce nesměl divadlo vlastnit soukromník, musel O. Nový založit „Družstvo Nového divadla“, v jehož představenstvu seděli jeho přátelé; po roce 1948 je však nahradili „poradci“ a Novému nezbylo než své divadlo darovat se vším všudy státu.