Betlémskou kapli načas nahradil činžovní dům
Když se Josef II. dozvěděl, že kaple má být zbořena, velmi se rozzlobil a prohlásil, že by udělal vše, „aby tak mnohováženou památku Čechům zachovati mohl“. Jenže bylo bohužel pozdě: v létě roku 1786 nařídil vládní komisař profesor F. A. L. Herget její zboření. Odstraněn byl i přilehlý hřbitov se zvonicí, z nějž se zachovaly pouze dva náhrobní kameny humanistů Matouše Kollina z Chotěřiny a Adama Zalužanského ze Zalužan, které byly později uloženy do Národního muzea. Sutiny ležely na místě od 15. srpna 1786 do ledna roku 1788, a pak zde bylo zřízeno skladiště stavebnin. Korunu všemu nasadil rok 1836, kdy na místě Betlémské kaple vyrostl třípatrový činžovní dům (jeho kresbu naleznete na mém face booku), na který prý byly použity zbytky původního zdiva. V roce 1919 prokázal hloubkový průzkum, že původní zdivo je značně zachovalé, a na základě toho padlo po únoru roku 1948 z iniciativy Zdeňka Nejedlého rozhodnutí, že kaple se „narodí“ znovu. Činžovní dům byl znárodněn, demolován a nahrazen v letech 1950—1952 novou stavbou, provedenou podle dochovaných plánů a podle slavného Langweilova modelu.