Od položení základní kamene Národního divadla uplynulo již 150 let
Kolem onoho kamene se odehrála pěkná šlamastyka. Počátkem roku 1868 vznikl zvláštní výbor mladočechů, kteří rozhodli o tom, že kámen bude vylomen z boku řipské skály, a do čedičové opracované plochy bude vtesán nápis: „Ze Řípu Čech svůj domov vzal, na Bílé hoře dokonal, v matičce Praze z mrtvých vstal“. Poté se začaly o právo dodat kámen do základů Národního divadla hlásit další české a moravské kraje, a tak k Praze zamířily kameny z Boubína, Buchlova, Čerchova, moravského Hostýna, Lipníka, Sušic, z Vyšehradu apod. Rakouské úřady onen „kamenný příval“ tolerovaly, ale kámen z hory Kalich (na níž si Žižka postavil hrad) do Prahy dovezen být nesměl. Důvodem byl nejen Žižka, ale hlavně kalich jako takový, protože ten byl označen za symbol „první masové vzpoury proti svaté církvi římské a jejím světským spojencům“; proto skončil na hřbitově v Krabčicích na rodinném hrobě sedláka Václava Kratochvíla z Lounek u Roudnice.