Komenský si vážil jezuitů
Je sice pravda, že v roce 1632 označil členy tohoto řádu za „Antikristovu sběř“, a později vyslovil víru, že budou díky Turkům vyhubeni, ale postupně si je začal dělit na dvě skupiny. Do té první řadil jezuity upřímně věřící, zatímco příslušníky druhé skupiny charakterizoval jako ty, kteří pod záminkou služby Kristu hledají „světovládu pro sebe“. O něco později si začal velmi vážit jejich badatelské a výzkumné činnosti, a právě pod jejich vlivem zkoušel sestrojit perpetuum mobile; vytvořil prý přes sto prototypů, ale detaily o nich se prý nedochovaly. Nebylo divu, že Komenského coby didaktika zaujalo jezuitské školství, o němž tvrdil, že by mohlo povznést i školství Českého království. V tom měl nesporně pravdu, neboť jezuitský vzdělávací systém byl jeden z nejlepších. Vždyť jezuité pamatovali dokonce i na takové „drobnosti“, jako byl například požadavek, aby ve třídách dopadalo na lavice žáků přirozené světlo z levé strany (tedy aby si žák při psaní nestínil pravačkou), a sledovali teplotu v učebnách, které navíc umísťovali do vnitřních částí kolejních budov, aby do tříd nepronikal hluk zvenku. // Nutno dodat, že jezuité naoplátku uznávali i Jana Amose Komenského, a mimo jiné opakovaně tiskli například ve své pražské klementinské tiskárně Januu linguarum a později i Orbis pictus.