Klicpera užíval při psaní českých her i kuklení
Tento neobvyklý výraz označuje v divadelním žargonu jakési kouzlení s postavami, které však Klicpera nevymyslel, protože je využívali již autoři z dob Plauta, Shakespeara, Goldoniho, Gogola či Moliéra. Podstatou kuklení bylo to, že postavy byly zaměňovány a převlékány, neboli buď se samy vydávaly za někoho, kým nebyly, nebo byly za někoho jiného vydávány ostatními postavami. // Klicpera používal při psaní také tak zvané vzdělávání her, což byla na počátku 19. století obvyklá metoda, využívaná autory divadelních kusů v českém jazyce. Tehdy totiž ještě nevznikaly původní české hry, ale šlo o překlady her cizojazyčných, zejména německých, ovšem autoři nepřekládali předlohy doslovně, nýbrž vnášeli do nich své postřehy či vlastenecké myšlenky, děj přizpůsobovali domácím poměrům a také počešťovali jména osob. To udělal i Klicpera třeba tehdy, kdy psal roku 1817 svého slavného Rohovína Čtverrohého. Tato postava se v originále nazývala Herr von Viereck (doslovně „pan ze Čtyřúhelníku“), ale on jí dal jméno ryze české.