V červnu 1848 málem uhořel Karel Havlíček Borovský
Tehdy měl tento novinář byt a redakci svých Národních novin v Karlových Lázních nacházejících se u pražského Karlova mostu. Když 12. června zaslechl první střelbu z pušek vojáků tehdejšího zemského vojenského velitele knížete A. Windischgrätze, zamířil do nedalekého Klementina, v němž se mezitím shromáždili studenti a v jehož blízkosti vyrůstala jedna z pražských barikád. V dalších dnech zmíněný kníže ostřeloval z děl rozestavěných na malostranském břehu Staré Město, takže kule létaly i kolem oken bytu Havlíčkových. Havlíček tehdy odvedl manželku Julii (s níž se 4. března oženil) do bezpečí, a když se 17. června vzňaly od palby Staroměstské mlýny (které hořely celý týden), odešel do bezpečí i on. Manželé se obávali, že naleznou svůj byt v sutinách, ale naštěstí zasáhl včas Havlíčkův bratr František, který s jedním pomocníkem strhal hákem hořící trámy střechy Karlových Lázní a naházel je do vody. Havlíček ale přesto přestěhoval redakci i byt do domu stojícího na Národní třídě poblíž Národního divadla.