Urinoterapie má své příznivce i dnes
(Dokončení z 2. 2.) Na otázku, proč tomu tak je, někteří současní lékaři přiznávají, že své stoupence si urinoterapie (a další alternativní formy léčby) získává proto, že klasická školská medicína stále ještě „řadu věcí neumí“, a navíc sází hlavně na chemické medikamenty. Proto nebývá problém přesvědčit lidi, že by „byl hřích nevyužít sílu přírodní léčby“. // Tito lékaři však považují za nutné dodat, že při vážnějších (a to i zubních) problémech není rozhodně radno na tuto léčbu spoléhat, protože může pacienta ohrozit nejen svou neúčinností, ale i svými nežádoucími účinky. Při využívání většího množství moči totiž může být organismus nadměrně zatěžován solemi, „k jejichž vylučování by bylo zapotřebí větší množství vody, a nárůstem koncentrace amonných solí v krvi by se zvyšovala její alkalita (zásaditost), což by postupně vážně narušilo řadu metabolických procesů probíhajících v těle“.