Ze zubního kazu vinili naši předkové i červy
I když až do druhé poloviny 19. století bylo hlavním zákrokem při potížích se zuby trhání (což přetrvává v některých částech světa dodnes), existovaly v minulosti pokusy léčit zubní kaz různými způsoby. Protože lidé dlouho věřili, že zubní kaz vyvolávají červi, snažili se tyto nezvané hosty vyhánět: používali k tomu projímadla a zaříkávání (oboje se dlouho aplikovalo na všechny zdravotní obtíže), výplachy ústní dutiny a masáže (oboje používáme dodnes) či pilulky z drceného česneku a soli, které se ovšem vkládaly do ucha na druhé straně obličeje, než kde byl bolavý zub. K této pilulkové léčbě si řekněme, že česnek měl sloužit jako dráždidlo, protože bolestivé podráždění pokožky zvukovodu mohlo tlumit bolest na opačné (kontralaterální) straně hlavy; zřejmě tu byla souvislost s učením o vzdálené projekci onemocnění či bolesti, z něhož se vyvinula akupunktura a akupresura. // Když začaly pokusy s vrtáním bolavých zubů, vkládaly se do nich různé výplně: úlomky korálů, textilie, korek, vosky, popel z myšího trusu, ještěrčí játra či tuk z rosniček. Teprve v 7. století používali Arabové a Číňané stříbrnou pastu neboli amalgám, který připravovali ze 100 dílů rtuti, 45 dílů stříbra a 900 dílů cínu. // Je zajímavé, že vrtání zubů prý zkoušeli lidé možná již v pravěku, a to pomocí „lukové“ vrtačky, jejíž kresbu naleznete na mém face booku. //