Kašel přihrál jednomu muzikantovi výnosnou reklamu
Na dnešní den připadá 76. výročí smrti Karla Hašlera (*1879—†1941). Jeho poslední smutné dny jsou poměrně známy a tak si ho dnes připomeneme jednou sladkostí, o níž mi vyprávěl pan Fr. Lhotský, syn stejnojmenného majitele Továrny na speciální cukrovinky v pražské Michli. Otec mého hostitele se na Hašlera v době, kdy mu po léčbě enormně namáhaných hlasivek zůstal chraptivý hlas, obrátil se sdělením, že pracovníci jeho laboratoře vyvinuli „zcela nový druh sladově mentolových bonbónů se vzácnými léčivými přísadami“, které prý pomáhají při „nastydnutí, kašli, zánětu hltanu a onemocnění hlasivek“. Přinesl mu jich plnou krabici, a požádal, zda by „souhlasil, aby tyto bonbóny, které vás určitě uzdraví, mohly nést vaše jméno a směly se nazývat – hašlerky!“ a přidal slušnou sumu. Teprve ta Hašlera „přemluvila“ k tomu, že s Fr. Lhotským St. podepsal v útulném prostředí Lucerna-baru smlouvu. Pan továrník poté odstartoval reklamní kampaň, v níž vystupoval nastydlý pan Vozáb pochvalující si nové bonbony, navíc dal rozmístit po ulicích veršíky „Hašler kašle, nevadí, hašlerky ho uzdraví“ a nechal vyrobit auto Hašlerka (jehož kresbu naleznete na mém face-booku).