Znak Červeného kříže dostal i islámskou variantu
Tato organizace je jak známo spojována s Jeanem Henri Dunantem (1828—1910), jenž se narodil jako nejstarší syn vážené ženevské rodiny, prodchnuté skutečnou křesťanskou láskou. Jeho rodiče se věnovali pomoci potřebným, on se řídil jejich vzorem, a tak není divu, že se zastavil v červnu 1859 na bojišti u severoitalského Solferina, kde se odehrála francouzsko-rakouská, 15 hodin trvající bitva. Když zjistil, že asi o 40 000 raněných se prakticky nikdo nestará, pečoval o ně tři dny a tři noci bez ohledu na to, ke které armádě patřili. Roku 1862 vydal vlastním nákladem knihu „Vzpomínky na Solferino“ a – jak známo – velkou měrou se zasloužil o založení bohulibé organizace zvané Červený kříž. // Dunant navrhl také podobu znaku organizace, jímž se stal švýcarský státní znak – ovšem barevně převrácený, takže rovnoramenný bílý kříž v červeném poli byl nahrazen červeným křížem v bílém poli. Protože však obyvatelé zemí, jejichž státním náboženstvím byl islám, měli ke kříži výhrady (považovali ho za symbol křižáků napadajících země Středního Východu), byla navržena i islámská varianta. Ta dostala rovněž převrácené barvy, takže zatímco znakem islámu je bílý půlměsíc v červeném poli, znak islámského Červeného kříže nese červený půlměsíc v bílém poli. (V letech 1923—1979 tvořil jedinou výjimku íránský znak, ozdobený červeným lvem a sluncem.) Z toho je zřejmé, proč plný název této organizace zní „Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce“.