Kulový blesk není optický klam
(Dokončení z 25. 7.) I když některá svědectví popírají, že by kulový blesk někoho zranil, zachoval se záznam o tom, že dne 27. července roku 1753 zabil před bouřkou v Rusku působícího německého fyzika Georga Wilhelma Richmanna (1711—1753). Podle popisu očitého svědka byla „pachatelem“ bledě modrá ohnivá koule velikosti pěsti, která se oddělila z drátu, jímž fyzik sváděl atmosférickou elektřinu do laboratoře, a dotkla se jeho čela ve chvíli, kdy vyhlížel z okna. Vědec prý okamžitě klesl k zemi a vzápětí bylo slyšet ránu připomínající výstřel z pušky. Ve 30. letech 20. století se proto objevil názor, že existují dva druhy kulového blesku: jeden se vznáší ve vzduchu, červeně a poměrně málo intenzivně svítí a je zcela neškodný, zatímco druhý svítí silně, je bílý až namodralý a může velmi vážně ublížit či dokonce zabít. I když dnes již není tento úkaz považován za boží znamení, s jeho vznikem si ani současná věda neví rady.