Akvarijní rybičky se prý chovají přes 5 000 let
Známo je, že v roli domácích mazlíčků chovali okrasné ryby bohatí Egypťané a Kréťané již ve 4. tisíciletí př. n. l., ale přesnější informace se zachovaly z Číny. Tam byly chovány před naším letopočtem necelých 20 cm dlouhé zlatavé závojnatky čínské, které chovatelé krmili zbytky jídel, mravenčími kuklami a moučnými laskominami, a snažili se vylepšovat jejich zlatavé zbarvení. // O akvarijní rybičky se zajímal i slavný Aristotelés (*384—†322 př. n. l.), který sedal u jejich nádrží a studoval způsob jejich života. // Do Evropy se rybky „podívaly“ teprve v 17. století. Nejprve je přijalo Portugalsko, kde ovšem překvapivě zdomácněly nikoliv v nádržích, nýbrž v potocích a rybnících. I když byly dopravovány do dalších evropských zemí, obvykle brzy uhynuly, neboť je chovatelé buď nekrmili vůbec (což se mj. stalo na dvoře cara Alexeje I., otce slavného Petra I.), nebo jim poskytovali nevhodnou stravu. // U nás se o akvaristiku zasloužil v polovině 19. století J. E. Purkyně (*1787—†1869), který umístil několik akvarií ve svém pražském fyziologickém ústavu. Koncem 19. století přispěl k oblibě rybiček cestovatel E. S. Vráz (*1860—†1932), který z Thajska přivezl asi 7 cm dlouhé bojovnice pestré.