Kočovné profese šířily i umění
Po městech a vesničkách chodívali v minulosti také „kočující“ loutkoherci, hudebníci, kejklíři a kouzelníci (kteří dlouho vydrželi s několika jednoduchými triky). Všichni vystupovali, kde se dalo, třeba v hospodách, a na jednom místě zůstávali podle toho, kolik nalezli diváků ochotných za představení zaplatit. K takovýmto šiřitelům kultury patřil i Matěj Kopecký (*1775—†1847), který býval výjimečný zejména tím, že úspěšně šířil český jazyk. Do této kategorie kočovných profesí patřili i šiřitelé poněkud pokleslejší, leč lidmi vítané zábavy – kramářských písní. Texty, v nichž rozhodně nebyla nouze o mordy, obludy či katastrofy, bývaly velmi dlouhé, triviálně veršované, zpívaly se na jednoduchou melodii a posluchači měli možnost si je po vystoupení zakoupit v tištěné podobě.