Vilém z Rožmberka sázel zlato do záhonků
Řeč je o starším ze dvou posledních Rožmberků, jenž byl v letech 1551—1592 předposlední hlavou rodu, a s nímž se většinou setkáváme pouze v několika scénách dodnes oblíbených filmů o jeho mladším bratrovi a nástupci Petru Vokovi (jde o „Svatby pana Voka“ a „Pan Vok odchází“). Vilém byl vzdělaný a vážný muž, který působil ve vysokých státních funkcích Českého království, ale přesto se dal napálit podvodníky. Ti využili jeho zájem o alchymii, a slibovali mu nejen to, že ho naučí (za „pouhých“ 6 000 dukátů) proměňovat stříbro ve zlato, ale jeden mu dokonce nabízel, že ho naučí snadno a rychle pěstovat zlato „v zemi jako jiná semena“. Před Vilémovými zraky sázel do záhonků mince, chodil je pečlivě zalévat – ovšem nakonec pochopitelně včas „semínka“ ze země potajmu vybral a uprchl. Na Vilémovu obhajobu však nutno dodat, že si alchymisty zval na svůj dvůr nikoliv kvůli zbohatnutí, ale především proto, aby získal kámen mudrců (zvaný též filosofický), umožňující „poznání nepoznaného“.