Apríl prý slavili již staří Římané
Tento svérázný svátek souvisí s latinským výrazem „aperire“ neboli “otevírat“, čímž bylo míněno otevírání poupat, potažmo zahájení nového zemědělského roku. Toto vítání probouzející se přírody trvalo i v dalších zemích a obdobích, mívalo různé podoby, ale my si dnes zaskočíme do 19. a 20. století. Například na 1. dubna 1846 pozval londýnský deník „Evening Star“ čtenáře na aprílovou výstavu oslů, a nedlouho poté vyšel v řadě evropských novin „prvo-dubnový“ inzerát představující neobyčejné novozélandské zelí, které prý dorůstá velikosti vzrostlého stromu. Zájemcům o semínka této rarity však inzerent rozesílal semena „obyčejné“ dýně. Po 1. dubnu roku 1957 objednávali Britové ve velkém zase sazenice špagetovníku, neboť televize BBC odvysílala reportáž o nadprůměrné sklizni špaget ve Švýcarsku, která prý byla následkem vyhubení mola špagetového. Korunu všemu nasadila roku 1962 švédská – tehdy ještě černobíle vysílající – televize, jejíž programový ředitel 1. dubna s vážnou tváří předvedl, jak si mohou diváci snadno a rychle přeměnit černobílou obrazovku na barevnou: stačí prý přes ni přetáhnout nylonovou punčochu. Švédové prý tehdy v rekordním čase vykoupili sklady punčochového zboží.