Moskevský Dům na nábřeží byl pouze pro vyvolené
Řeč je o desetipatrovém bytovém komplexu, který byl po čtyřleté výstavbě dokončen roku 1931 na tříhektarovém pozemku v blízkosti řeky Moskvy (a jižně od Kremlu) pro sovětské prominenty a příslušníky smetánky, bydlící původně v Kremlu nebo ve vyčleněných hotelech. Podle projektu měl mít narůžovělou fasádu zdobenou mramorovou drtí, ale ta byla s ohledem na kouř linoucí se z vedle stojící kotelny preventivně natřena našedo. Celkem tu bylo 505 tří až pětipokojových bytů, vybavených sektorovým nábytkem (opatřeným štítky s inventárními čísly), podlahami z dubových parket a stropy s dekorativními malbami na náměty krajinek, květin a ovoce; kuchyně byly malé, neboť nájemníci využívali zdarma zdejší vývařovnu se společnou jídelnou. Bytový komplex zahrnoval i kino, obchodní dům, prádelnu, tělocvičnu, poštu, jesle a mateřskou školku, pyšnil se prvním ústředním topením, tekoucí voda tu prý byla dříve, než v Kremlu, a telefon i rozhlasový přístroj byly v každém bytě samozřejmostí. Ovšem lidé, kteří zde bydleli, museli počítat s tím, že jsou odposloucháváni a neustále sledováni, což avizovali strážní hlídající bedlivě každý ze čtyřiadvaceti vchodů komplexu. Mezi nájemníky byli například maršálové Žukov (*1896—†1974) a Koněv (*1897—†1973), reformátor Rudé armády Michail Tuchačevský (*1893—†1937), horník-úderník Alexej Stachanov (*1906—†1977) či Stalinova dcera Světlana (*1926—†2011). Bohužel při čistkách vrcholících roku 1937 mizely z tohoto moskevského „ráje“ často celé rodiny.