Nápad zřídit „americkou skulinu mezi oceány“ vznikl v 16. století
Jako první by zřejmě uvítali zřízení umělého průplavu v úzkém „krku“ americké pevniny (na území dnešní Panamy) španělští dobyvatelé. Museli totiž přepravovat své grandiózní lupy zejména z říše Inků (dnešní Peru) nejprve do malé indiánské rybářské vesnice jménem Panamá nacházející se na pobřeží Tichého oceánu, kde ho překládali na nosiče z řad pochytaných indiánů. Ti s cenným nákladem mířili po zdlouhavé suchozemské Královské cestě, která vedla džunglí přes hory a říční koryta, takže houfně umírali vysílením. Navíc tato cesta končila v Karibském moři, kde čekaly nejen španělské lodě, aby s lupem zamířily do Španělska, ale číhali tu i chamtiví piráti, kvůli nimž začali Španělé využívat k transportu vodní cestu vedoucí podél západního jihoamerického pobřeží a kolem Ohňové země. // Slavnostní otevření Panamského průplavu se konalo roku 1914 a do plného provozu byla tato „skulina mezi oceány“ uvedena v roce 1920.