Popluží byla měrná jednotka
Šlo o jednotku plošného obsahu neurčité velikosti, která se užívala zejména v zemědělství a byla neurčité velikosti; rozloha jednoho popluží se pohybovala od 20 do 60 hektarů. Někdy se tímto výrazem rozuměla dosud nerozměřená zemědělská půda, a podle etymologů mohl onen název souviset s plužením, resp. oráním. Od výrazu „popluží“ vzniklo historické označení vrchnostenského – neboli poplužního – dvora, k němuž náležela dominikální (panská) půda, hospodářské budovy a selské dvory s rustikálními (selskými) pozemky. Na poddané, pracující zde v rámci svých robotních povinností, a na námezdní placené pracovníky dohlížel šafář. U nás se poplužní dvůr zachoval ve rčení „Lepší drzé čelo než poplužní dvůr“, což značilo, že k cíli se rychleji dojde smělým až vyzývavým chováním, než pomocí majetku.