Historie židlí nabízí nejedno překvapení
Jelikož na skotských ostrovech býval nedostatek dřeva, vyráběly se tu snad od 19. století židle tak, že spodní část byla zhotovena z naplaveného dříví, zatímco vysoké opěradlo se zhotovovalo ze splétané slámy. Ovšem na zásuvku umístěnou pod sedadlem, která se využívala na whisky či tabák, si prý výrobce vždy nějaký ten kousek dřeva nalezl. // Na přelomu 18. a 19. století se považoval zápach linoucí se ze servírovaných pokrmů za nevhodný, a proto Britové začali v jídelnách nahrazovat čalouněné židle sedacím nábytkem potahovaným kůží či koňskými žíněmi, které pachy neabsorbovaly. // Slavné „tonetky“ zhotovované z ohýbaného dřeva vstupovaly do domácností díky vyučenému truhláři Rakušanovi Michaelu Thonetovi (*1796—†1871). Jeho nábytek si získával zájem šlechty, zaujal i knížete Metternicha a prvním veřejným prostorem, zařízeným tonetkami z ohýbaného mahagonového dřeva, se stala vídeňská kavárna paní Daumusové.