Prapra-telefonu je asi 3 000 let
Zřejmě první byl zřízen v asyrském Ninive, kde byly pomocí speciálně upravených hlásných trub předávány na rozsáhlých staveništích příkazy i do míst, kam by jinak hlas nedolehl. O tisíc let mladšího antického „bratrance“ používali římští patriciové, kteří díky systému hlásných trub zabudovaných ve stěnách vydávali příkazy otrokům pracujícím po celém domě. Hlásné trouby lidé znovu „objevili“ v roce 1670 n. l., a začali je používat mj. námořníci pro hovory mezi jednotlivými částmi lodí, v drožkách (ty se nazývaly akustifony) či v hospodách. Zde fungovaly tak, že číšník foukl z lokálu do potrubí (spojujícího lokál s kuchyní), díky tomu zapískala píšťalka umístěná na kuchyňském konci onoho potrubí, a číšník sdělil kuchaři objednávku. Přibližně v téže době anglický přírodovědec Robert Hooke (1635—1703) zkoušel sestrojit mechanický telefon, fungující tak, že přenášel zvukové vlny pomocí napjaté niti; přístroj se však nedočkal praktického využití.