Přecházet ulice nebylo snadné ani ve starém Římě
Metropole Římské říše měla již před přelomem letopočtů asi milion obyvatel, kteří si prý mohli nechat o plynulosti dopravy v křivolakých úzkých uličkách jen zdát. Proto úředníci vymysleli nařízení, aby přes den jezdily pouze vozy dovážející materiál na stavby, zatímco ostatní povozy směly vyjíždět zásadně v noci. Navzdory tomu provoz houstl, takže se některé uličky začaly narovnávat a rozšiřovat, což vedlo k tomu, že asi od 3. století př. n. l. měli lidé problém přejít bezpečně z jednoho vyvýšeného chodníku na druhý. Řešením se staly první „zebry“, které však měly v Římě podobu stejně velkých kamenů, rozmístěných tak, aby mezi nimi mohly vozy projíždět. (Ilustraci najdete na mém face booku.)