Narážení na kůl způsobovalo obvykle dlouhé umírání
Existovaly dvě varianty tohoto trestu smrti. Při jedné byl kůl vrážen zpředu do břišní dutiny nebo do hrudníku, a při druhé, častější, býval vražen do pánevního dna, aby vyšel buď krkem (měl-li odsouzenec zakloněnou hlavu), nebo ústy. Podle současných lékařů však u oné druhé varianty nebylo možné spoléhat na to, že by kůl pronikl do odsouzencova těla pouze díky gravitaci a nešťastníkově hmotnosti (to by se mohlo podařit pouze při nabodnutí na štíhlý oštěp). Tělo by se totiž průniku bránilo svalovinami, a proto býval kůl například zatloukán do řitního otvoru palicí. Délka umírání závisela na tom, kudy kůl procházel: například při protržení tlustého střeva nastala smrt do 6—24 hodin, a při protržení jater či poranění jedné plíce vysvobodila smrt člověka do 36—48 hodin.