Římský císař Nero odsoudil svého vychovatele k smrti
Oním vychovatelem a později i poradcem byl Lucius Annaeus Seneka (*možná 4. př. n. l.—†65 n. l.), římský spisovatel, filosof a právník. Ten vstoupil do služeb císaře Nerona (panujícího v letech 54—68), z nějž se stal nejprve podivín a nakonec netvor, trpící kromě jiného dlouhodobým až panickým strachem ze spiknutí. V roce 65 proto nařkl i Seneku z toho, že proti němu kuje pikle, a vzkázal mu, aby si podřezal žíly. Jelikož se bývalému vychovateli tato sebevražda nezdařila, napil se bolehlavu, ale ani po něm nezemřel, takže jeho život museli ukončit císařští biřici, kteří ho „nechali udusit v přehřáté parní lázni“. // Není bez zajímavosti, že Seneku zlákal v mládí filosofický směr zvaný stoicismus „zdůrazňující vnitřní klid a úplné osvobození od náklonností, afektů a žádostí těla“, kvůli němuž například přestal jíst maso a sedal výhradně na tvrdých židlích.