I Hérodotos chyboval
Tento slavný řecký historik (480/4—425 př. n. l.) napsal jak známo díla, která dodnes slouží historikům coby zdroj zajímavých informací, a většinu omylů, jež obsahují, lze přičítat době jejich vzniku. Hérodotos například nakreslil mapu, do níž zanesl Indii v podstatě do sousedství Arábie, aniž tušil, že ve skutečnosti tekla indická řeka Indus asi o 2 000 km východně. Kromě toho tvrdil, že Chufevovu pyramidu v Gíze budovalo dvacet let asi sto tisíc otroků, kteří zde prý pracovali při povodních, kdy nemohli obdělávat pole. Přitom dnes je prokázáno, že prací na těchto svérázných hrobkách se zúčastňovalo po celý rok „pouze“ 10 000—30 000 lidí, a to svobodných (neboli ne-otroků), žijících v ohraženém „sídlišti“ nacházejícím se poblíž staveniště. Pár set z nich tvořili odborníci a zbytek byly pomocné pracovní síly. Těžko však Hérodotovi zejména tento omyl vyčítat: vždyť totéž, co on, tvrdila řada autorů ještě koncem 20. století.