Správně zobrazit anděla není jen tak
Umělci zachycovali tyto bytosti-nebytosti nejčastěji s křídly, která jim umísťovali buď mezi lopatky, nebo na ramenní klouby, ale lékaři tvrdí, že takto vybavení andělé by létat v žádném případě nemohli. Jediným přijatelným řešením by bylo, kdyby měli křídla připojena k tělu v místě těžiště trupu, tedy v dolní části hrudníku lidově zvané kříž. Navíc by tito tvorové museli létat bříškem nahoru, protože jen tak by jim pomáhaly výkonné gluteální (hýžďové) svaly; při „ptačím“ způsobu letu (tedy bříškem dolů) by totiž museli mít – z anatomického hlediska vzato – enormně vyvinutou břišní svalovinu. Ovšem ani to by jim prý k volnému poletování vzduchem nestačilo. Pokud by totiž neměli odlehčenou kostru (jako mají ptáci), zůstaly by jim ještě tři problémy: zaprvé by je unesla pouze enormně dlouhá křídla, zadruhé svalovina, která by tato křídla ovládala, by musela být opravdu mohutná, takže by jejich hmotnost dále výrazně navýšila, a zatřetí by jejich buněčný metabolismus nebyl schopen uvolňovat dostatečně rychle obrovské množství potřebné energie. (Ilustraci k této zajímavosti naleznete na mém face-booku.)