Být čínskou konkubínou nebylo žádné štěstí
Čínští císaři budovali pro své konkubíny rozsáhlé paláce, ovšem vzhledem k jejich počtu (někteří z nich jich prý totiž měli až 20 000) museli počítat s tím, že mezi nimi bude panovat rivalita o jeho přízeň, a že ty, které přivedou na svět jeho syna a tudíž zaujmou vyšší společenské postavení, se budou snažit svého potomka dostat mezi případné následníky. Mnozí chudí čínští rodiče si však život konkubín idealizovali, a proto nabízeli své dcery do této „služby“, aby jim zajistili lepší budoucnost. Jen málokteří tušili, že dívky se stávaly nejen císařovým majetkem a žily pod trvalým dohledem eunuchů, ale mnohé navíc – aby zemřelému panovníkovi sloužily i v hrobce – musely spáchat sebevraždu, nebo byly popraveny.