Někteří slavní muži měli původně úplně jiné povolání
Němec Otto von Guericke (1602—1686), který je dnes řazen mezi vynálezce a jehož neslavnějším „dítkem“ se stala vývěva, původně vařil pivo, věnoval se zemědělství a stavbě mostů, a dokonce zvládl i úřad purkmistra, zatímco sir Benjamin Thompson, hrabě Rumford (1753—1814) se propracoval mezi slavné fyziky a vynálezce, byť původně „pouze“ obýval ministerskou židli. Angličan Michael Faraday (1791—1867), který – jak známo – významně zasáhl do chemie a fyziky (například v roce 1831 objevil elektromagnetickou indukci, magnetické a elektrické siločáry), se vyučil knihařem, Charles Wheatstone (1802—1845) přivedl na svět „dítko“ jménem koncertino a věnoval se mj. technikám šifrování, i když předtím se stal slavným coby „pouhý“ hudební mistr, a James Prescott Joule (1825—1889) došel ke studiu povahy tepla a k teorii zachování energie se propracoval z pozice pivovarského sládka. U těchto pánů není nutno litovat, že svoji původní profesi opustili – na rozdíl od Heinricha Luitpolda Himmlera (1900—1945), říšského vůdce SS, šéfa gestapa, velitele Waffen-SS, říšského ministra vnitra a organizátora hromadného vyvražďování Židů. Kdyby ten zůstal u chovu slepic, mohlo být na světě o mnoho hrůz méně.