Mít v Praze metaře byla novinka
Česká metropole dlouho nedokázala zajistit čistotu ulice, takže pobíhající pašíci, velké louže a bláto bývaly samozřejmostí. Roku 1787 sice policejní ředitelství navrhlo, aby ulice zametali trestanci, ale úspěšné řešení tohoto problému přinesl teprve rok 1838, kdy do služby nastoupili profesionální metaři. U nich stojí za zmínku jak to, že – kromě košťat – používali konve, z nichž si v rámci nezadržitelného pokroku zametanou plochu nejprve kropili, tak to, že v případě potřeby fungovali jako hasiči, při náledí se starali o posyp a odstraňovali čerstvě napadaný sníh. Podle Řádu čištění města z roku 1877 byla místa konání trhů uklízena denně mezi 13.-16.30 hod., ostatní ulice v husté zástavbě byly zametány třikrát týdně ráno, a stanoviště fiakrů a drožek byla denně dezinfikována. V roce 1910 začaly přicházet ke slovu zametací vozy tažené koňmi (jezdily pouze v noci a každý nahradil asi 20 metařů), a nakonec se prosadily speciální „zametací“ vozy.