Attilova studia
Je malým překvapením, že hunský předák, jehož si většinou představujeme jako nemytého nečesaného bojovníka, který uměl pouze jezdit na koni a zabíjet na potkání, studoval v Římské říši. Umožnil mu to fakt, že Hunové bývali poměrně dlouho spojenci Římanů, a že Attilův dědeček mu to mohl vyjednat coby zasloužilý hunský vojevůdce u Honoria, prvního císaře Západořímské říše (na kterou se rozpadla říše Římská). Attila tedy odjel do severoitalské Ravenny, která byla v letech 402—476 metropolí Západořímské říše a v níž tehdy sídlil císařský dvůr. Zde se ve společnosti mnoha bohatých římských vrstevníků naučil nejen číst, ale zvládl i latinu, v níž čítal rád římského básníka Horatia, a řečtinu, která mu nabídla v originále Homérovu „Iliadu“. Zvykl si také na přepych, pohodlí a toleranci ostatních, ovšem i když nad ním tehdy nikdo neohrnoval nos, v žádném případě nelze tvrdit, že by tu o jeho přízeň usilovaly mladé Římanky; od toho je totiž odrazoval zejména jeho „exotický“ vzhled. Poté, co Attila opustil Itálii, zamířil kamsi do centrální či jižní části Maďarska, kde u dunajského břehu vzniklo evropské hunské centrum.