Egypťané a vousy
Původně zdobil obyvatele této severoafrické země plnovous, ale od doby kolem roku 3300 př. n. l. začali chodit velmoži a po nich i prostí muži oholeni; zarostlá brada byla buď výrazem hlubokého smutku, nebo odsouzeníhodné nedostatečné péče o zevnějšek. Muži se holili (a stříhali) sami, a to pazourkem se zbroušenou hranou, jenž míval na „hřbetě“ (tedy na nepracovní části) obvykle dřevěnou rukojeť. Kdo však chtěl, mohl využívat služeb holičů, kteří za bohatými zákazníky docházeli do jejich domů, zatímco ty „obyčejné“ obsloužili na ulici. Pokud si „obyčejný“ Egypťan oholil obočí, bylo každému jasné, že drží smutek za svoji uhynulou kočku. Kněží nosívali vyholené i hlavy a celé tělo včetně obočí (podle Hérodota si tělo holili každý třetí den), což zřejmě bývala ochrana proti vším, které žily i na ochlupení a mohly být nakaženy mikroorganismy Rickettsia prowazeki, původci skvrnitého tyfu. Egyptští panovníci a někteří vysocí hodnostáři nosívali nepravý (posvátný či ceremoniální) vous, který si připevňovali k bradě pomocí šňůrky nebo kožených pásků uvázaných za ušima.