Poprask v Byzantské říši
Zatímco s touto říší se setkávají již žáci základních škol, informace o onom poprasku si většinou ze škamen neodnášejí, a proto si o něm řekneme pár slov. Způsobil ho následník negramotného byzantského císaře Justina (518–527), kterého na trůn dosadili vojáci a který musel mít po ruce šablonku, s jejíž pomocí se alespoň dokázal podepsat. Nebylo divu, že si pozval do císařské Konstantinopole svého synovce Flavia Pitra Sabbatia, budoucího císaře Justiniána I. (527—565), aby mu zpoza trůnu pomáhal vládnout. Jenže dvaačtyřicetiletý synovec se dva roky před strýcovou smrtí, tedy roku 525 n. l. (ještě coby „čekatel“ na trůn) oženil s o patnáct let mladší krásnou Theodorou, která však byla neurozeného původu (její otec se živil zřejmě jako krotitel medvědů v cirku), a navíc původně vystupovala jako herečka, což se tehdy považovalo za synonymum kurtizány. Všichni nad tímto svazkem udiveně vrtěli hlavami, ale strýci nezbylo, než se s ním smířit. Podle většiny literárních pramenů Justinián I. tohoto svého rozhodnutí nikdy nelitoval. Nejenže ho Theodora oddaně milovala, ale byla velmi vzdělaná a kultivovaná a v jeho vladařském snažení ho ze všech sil podporovala.