TĚŽKO ŘÍCI, ZDA E. CAYCE NEVĚŘIL V ZÁZRAČNOST tohoto svého snu a že si ho pouze vymyslel třeba proto, aby „lék“ nesoucí takovýto punc záhadnosti přilákal mnoho pacientů. Přesto tato možnost teoreticky vzato existuje. Stejně tak ovšem bylo možné i to, že se mu do snu pouze promítla jeho znalost účinků fíků – hlavní ingredience onoho léku (stejně jako například Mendělejevovi jeho tabulka). Přitom u jídla mumie nešlo o nic jiného, než že dokázalo zlepšit trávení. To sice mohlo některým lidem opravdu připadat jako zázrak, ale ve skutečnosti pochopitelně o zázrak nešlo. Šlo „jen“ o to, že v jejich traktu zapracovala vláknina, kterou toto ovoce obsahuje. Možná právě proto patřily fíky do běžného jídelníčku starých Římanů, a plněné zvláštní směsí bývaly oblíbeným dezertem servírovaným na hostinách.
Pokud byste si i vy chtěli jídlo mumie vyzkoušet, přidávám recept. Smíchejte šálek černých nebo syrských nasekaných, nakrájených, ev. najemno umletých fíků, šálek najemno nasekaných datlí, a půl šálku hrubé kukuřičné mouky. (Kdo nemá k dispozici datle, může použít jen fíky, musí ale zvýšit jejich množství). To vše povařte ve dvou až třech šálcích vody tak dlouho, až se utvoří kaše. Při jejím pojídání můžete přemýšlet například nad tím, co je to zázrak; nezapomeňte však dezert zapít, protože vláknina by u vás mohla vyvolat zácpu.